Rostoucí ceny, rostoucí ceny energií, zkrátka inflace, a právě v této době se postupně dostává do popředí koncept zlatého standardu. Pojďme si tedy říci více o zlatém standardu. Zlatý standard si můžeme představit jako měnový systém založený na zlatě. Jinými slovy se jedná o systém, v němž se papírové peníze směňují za určité množství zlata. To znamená, že hodnota papírových peněz je fixována na hodnotu zlata. Jen si představte, že by euro bylo kryté zlatem! Každá bankovka nebo mince by představovala určité množství zlata.
Proč a kde vznikl zlatý standard?
Zlato je lidstvem používáno jako platidlo již několik tisíciletí. Historici se rozcházejí v názorech na první použití zlatých mincí, ale zlaté mince byly od starověku považovány za nejcennější platidlo. Pojem zlatý standard neboli klasický zlatý standard vznikl v letech 1875 až 1914. Toto období je odborníky považováno za období globálního světového růstu a udržení finanční stability.
Proces zavádění klasického zlatého standardu začal v Anglii v roce 1717, kdy byla cena zlaté mince guinea stanovena na 21 stříbrných šilinků. Vycházel ze zprávy matematika a fyzika Isaaca Newtona, který je odborníky považován za tvůrce zlatého standardu. Zavedl pevný poměr zlata (hmotnost, hustota a ryzost zlatých mincí) ke stříbru a dokonce i ražbu mincí. Zajímavé je, že nízký poměr zlata a stříbra způsobil, že lidé hromadně měnili zlato za stříbro, což vedlo ke snížení držby stříbra. V USA byl klasický zlatý standard neoficiálně přijat v roce 1834 (oficiálně v roce 1900) a hodnota jedné unce zlata byla stanovena na 20,67 USD.
V srpnu 1914 ukončila první světová válka éru klasického zlatého standardu. Vojenské konflikty vyžadují značné finanční prostředky. A protože tisk peněz, které nejsou kryté zlatem, je v rozporu s filozofií zlatého standardu, byl zlatý standard dočasně zrušen. Druhá světová válka následně rozvrat mezinárodního měnového systému ještě prohloubila. Dohoda podepsaná v New Hampshire je posledním zlatým standardem v éře peněz. Byl zaveden tzv. brettonwoodský systém. Klíčovou roli v tomto systému hrál dolar, jehož cena byla stanovena na 35 USD za trojskou unci. Měny byly definovány ve zlatě i v dolarech a směnný kurz jednotlivých měn byl stanoven stejným způsobem jako v éře zlatého standardu.
Tento systém platil až do roku 1971, kdy došlo k růstu spotřebitelských cen, inflaci a zvýšení produktivity práce. Konkrétně 15. srpna 1971 rozhodl americký prezident Richard Nixon o zrušení vazby mezi americkou měnou a zlatem. V současné době nemá žádná země na světě měnovou politiku podobnou zlatému standardu.
Jakou roli hrál zlatý standard?
Úkolem zlatého standardu bylo zajistit pevnou a stabilní měnovou politiku, která by zajistila cenovou stabilitu a hospodářský růst. Protože hodnota papírových peněz byla pevně stanovena na hodnotu zlata, byly centrální banky chráněny před tiskem velkého množství peněz, které by mohlo způsobit inflaci. Hlavní výhodou zlatého standardu však byla dlouhodobá cenová stabilita.
Proč se dnes již nepoužívá zlatý standard?
V současné době dochází k rozsáhlému tisku peněz centrálními bankami a mnozí ekonomové začínají s nostalgií vzpomínat na zlatý standard. V dnešní době si lze zlatý standard představit jako záruku finanční stability a jakousi červenou vlajku pro rozhazovačné aktivity vlád. Každý systém má však své výhody a nevýhody.
Zlatý standard se dnes již nepoužívá z několika důvodů:
§ Náklady na držení zlatých rezerv jsou vysoké: zlato je drahé a jeho držení může být pro státy nákladné.
§ Omezení hospodářského růstu: zlatý standard omezuje množství peněz v oběhu, což může být překážkou hospodářského růstu.
§ Nedostatek flexibility: Zlatý standard je rigidní a neumožňuje centrálním bankám provádět pružnou měnovou politiku v případě hospodářské krize.
Například slovy liberálního ekonoma Miltona Friedmana: „Soukromé osoby přijímají tyto kusy papíru, protože věří, že ostatní budou dělat totéž. Současný měnový systém vděčí za svou existenci všeobecnému přijetí něčeho, co z určitého hlediska není nic jiného než fikce“. Jistotu finanční stability v podobě zlatého standardu dnes již bohužel nenajdeme, ale zlato je stále jednou z nejbezpečnějších investic v neklidných dobách, a to i pro jednotlivce. Pokud máte možnost investovat do zlata, využijte ji, historie zlata je paradoxně nejlepším prediktorem.